Poznámky k prvnímu draftu sepsané a prodiskutované k 1. září 2008 členy Wikimedia Česká republika.
Překlep: dvě tečky "JAKÝ JE.." --Beren
c) Je vyhozeno upřesnění, že u hudebního (nebo obdobného zvukového díla) je synchronizace s vizuální složkou chápána jako vznik upraveného díla (viz [1], bod 1a)). Ale je možné, že věta "Za upravené Dílo se považuje i jeho spojení s dalším dílem či prvky,..." to pokrývá. --Beren
Zcela chybí bod týkající se definice Creative Commons Compatible Licence (viz 1c) v [2]). Což patrně souvisí se 4b) bodem iv), viz námitka dále. --Beren
(odstavec za 3d) Přidáno "na všech známých nosičích a ve všech známých formátech"
Soudím, že tato věta byla přidána do licence na základě toho, že v zákoně existuje § 46, odst. 2, ve znění: Autor nemůže poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám. Zákon tedy neumožňuje licenčně ošetřit (povolit) taková podle zevních znaků odlišitelná užití, která v době uzavření licenční smlouvy nebyla technologicky známa (a neexistovaly ani žádné reálné předpovědi takového užití). Kdyby se dejme tomu objevil nový mediální formát založený na holografické projekci, tak převedení obrázků do tohoto formátu nebude podléhat tomuto licenčnímu ujednání a bude normálně chráněno.
Teď je zde otázka, proč je nutno tento požadavek zabudovat do licence. Je cílem poskytovatele licence takto omezit možnosti nabyvatelů? Není. Kdyby ano, jistě by to bylo zmíněno už v Unported verzi licence. Co by se stalo, kdyby došlo ke změně zákona a poté umožňoval licenčně ošetřit všechny způsoby užití díla? Ocitli bychom se v situaci, že licence po lokalizaci už neobsahuje vůli poskytovatele toto dovolit, takže náhle by to byla sama licence, která zakazuje užití díla v dříve neznámém formátu.
Navrhuji proto změnit tuto formulaci např. následovně: "na všech nosičích a ve všech formátech, není-li to zákonem omezeno jinak." --Beren
ii) pozdější verze tohoto licenčního ujednání ... je tento koncept kompatibilní s naším právním řádem? --Beren
Je třeba zeptat se, zda je vůbec legální povolit do budoucna možnost užití pod v danou chvíli neznámými licenčními ujednáními. Není to v našem právním řádu neplatný úkon? Srovnejme požadavek určitosti, viz zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 37, odst. 1. Zajímala by mě právní argumentace, která by tuto námitku mohla vyvrátit. --Beren
iv) Ke Creative Commons Unported. Přikloňme se nyní k tomu, že souhlas s užitím předem neznámých licencí je v našem právu v pořádku. Máme tu ale následující nekonzistenci: V originále je Creative Commons Compatible License, koncept kompatibilních licencí je zcela vynechán. Chybí upřesnění, že nabyvatel se musí podrobit zásadám licence, pod níž dílo distribuuje. ("you must comply with the terms of the Applicable License generally") --Beren
Koncept licencí, které Creative Commons uzná jako kompatibilní (zatím žádnou neuznalo) je podle mě do budoucna docela důležitý. Mohl by pomoci sblížit budoucí verze GFDL a CC-BY-SA, kde se o budoucí kompatibilitě uvažuje. Naproti tomu mi uniká, k čemu má být možnost vrátit se od licence přizpůsobené nějaké jurisdikci, která vyhovovala některému z dřívějších autorů, k verzi Unported? --Beren
Formulace: Asi by místo věty "Za nekomerční využití se pro potřeby této licence považuje ..." byla vhodnější formulace "Za komerční využití se pro potřeby této licence nepovažuje ..." --Beren
Poskytovatel se zavazuje neuzavřít smlouvu s kolektivním správcem, jejímž předmětem by byla jiná než povinně kolektivně spravovaná práva vztahující se k Dílu při jeho nekomerčním využití. Slovo "nekomerční" sem bylo přidáno, ačkoliv v originále (sekce 3e) zmíněno není.
Předně je nutno říct, že podle Aut. zákona, § 96, odst. 2 se autor nemůže kolektivní správě práv specifikovaných v § 96, odst. 1 (povinně kolektivně spravovaná práva) vyhnout. Některá z těchto práv, jako je například odměna při opětném prodeji originálu díla uměleckého (§ 96, odst. 1, písm. a, bod 5), jsou rozhodně komerčního charakteru. Je tedy otázkou, jaký význam má slovo "nekomerčním" v návrhu českého překladu licence CC. Pro úplnost ještě zmiňme, že dle Aut. zákona, § 100, odst. 1, písm. b je kolektivní správce na žádost autora za obvyklých podmínek povinen zastupovat jej i při výkonu jiných autorských práv, než která kolektivně spravuje. Výběru autorských odměn z jiných než povinně kolektivně spravovaných práv by se poskytovatel měl vskutku vzdát (viz originál, odst. 3, písm. e, bod iii). Tedy navrhuji výše uvedenou větu změnit na "Poskytovatel se zavazuje neuzavřít smlouvu s kolektivním správcem, jejímž předmětem by bylo shromažďování odměn či příjmů za výkon některého z práv k Dílu poskytnutých nabyvateli touto licencí; výjimku tvoří povinně kolektivně spravovaná práva." --Beren
V PDF verzi má sekce číslo 5 místo 6. --Egg, Beren
Poslední věta prvního odstavce vyznívá, jakoby CC mělo právo se svévolně označit za poskytovatele čehokoli. Pochopitelně se to vztahuje jen na obsah, k němuž má CC autorská práva nebo získanou licenci. Myslím, že místo "se výslovně označí" by bylo lepší "se stane" nebo jiná jasnější formulace. --Egg
Alternativní formulace: "Bez ohledu na předcházející dvě věty má Creative Commons veškerá práva a povinnosti poskytovatele v případech, kdy Creative Commons je oprávněna poskytnout licenci a zároveň se jako poskytovatel podle tohoto ujednání výslovně označí." --Beren
Plánuje se podobná iniciativa (lokalizace CC licencí) i pro Slovensko? --Beren, Egg